sobota 23. dubna 2016

Co říkají hvězdy ženám - Antonín Hrbek

S horoskopy je to jako s olivami. Buď je milujete, nebo Vás nechávají úplně chladnými.
A protože je venku chladno a vlezlo a pršavo a vůbec žádné jaro, tak jsem si otevřela víno, plechovku oliv a tuhle knihu. V tomhle pořadí.

Jsem štír. A to znamená, že mám tyhle hůů hůů věci ráda. Mám ráda nejen horoskopy, ale i řeči o reinkarnaci, osudu a mysterioznu. Asi divné slovo,.. no nevadí. Aaaa  - už jsem našla to správné slovo - mám ráda veškeré TAJEMNO.

Takže když jsem dostala možnost získat tuhle knihu, ani chvilku jsem neváhala. Musela být moje. Jasně - mohla jsem si hrát na intelektuálku a strááášně pragmatickou ženu, ale tak já to prostě mám. Navíc když ji nenapsal nějaký jen tak pisálek, ale zkušený český astrolog.

pátek 15. dubna 2016

Děti, které přežily Mengeleho - Eva Mozes Kor, Lisa Rojany Buccieri

Protože jsem už pár knih o koncentračních táborech četla, trochu jsem tuhle knihu odsouvala. Bála jsem se, že na ni nebudu mít sílu - že bude černá, smutná,.. Je strašně zvláštní teď psát, že je bílá. Tichá, zvláštně klidná, smířená - bílá. Jako když dojdete v zimě do lesa a zastavíte se před uzavřenou mýtinou. Stromy se ani nehnou, ptáci nezpívají a na bílé polštáře ze sněhu se potichu snáší vločky.

Příběh devítiletých dvojčat, která se stala obětí Mengeleho experimentů jsem přečetla za jedno odpoledne. Ale některé pasáže jsem si četla pomalu a znovu a znovu,..

středa 13. dubna 2016

Liberecká losovačka

 

              Tamtadadáááááá!!!



- je to tady. Je 13.4.2016 - 20.00 a Madlenka vylosovala historicky prvního výherce soutěže na mém blogu.
Lístky dala do kouzelnického klobouku, takže švindlování nebylo možné - a vyhrálaaaaa,....


úterý 12. dubna 2016

Sestra - Rosamund Lupton

Tahle byla šedomodrá. Tak šedomodrá jako nebe v zimě, když se chystá na to, že na nás pustí sněhovou vánici,.. Tohle byla sněhová vánice,..

Je to autorčina premiéra a hned byla oceněna cenou za nejlepší prozaickou prvotinu - v roce 2010. Kdo umí, ten umí.

neděle 10. dubna 2016

V autě se nečte, v autě se poslouchá

No a protože dítě potřebuje zabavit i v autě, a já jsem byla vždy za volantem, nezbylo mi než se tak na 8 let vzdát mých oblíbených rádiových stanic a nakoupila jsem CD pro děti.

Na řadu přišla spousta, spousta CD s lidovkami, takže Madlenka dřív zpívala než mluvila a ve třech letech měla repertoár širší než já a to mě strašně bavilo. To, jak jsme jely autem do jeslí, do školky, nakupovat a na výlet a u toho jsme obě ječely Černé oči jděte spát a to dítě celou cestu autem nezabralo a nezabralo a jen zpívalo :-) .

sobota 9. dubna 2016

Co si ještě pamatuji, že jsme četly s mojí dcerou

Tak mě napadlo napsat také něco o tom, co čte moje dcera. Madlence je teď 9 let. Ráda čte - bohudík - i když už měla i období kdy vzala knihu do ruky jen pod nátlakem. Štvalo mě to. Ale přešlo to a jsem za to ráda.

Dnes bych tady chtěla ukázat pár knížek, na které si pamatuju, že se jí i mě líbily, když byla menší.

úterý 5. dubna 2016

Soutěž

 
Mám tu pro vás mou první soutěž. Protože jsem získala první recenzní výtisk a nejsem zrovna takový ten klasický majetnický tip, rozhodla jsem se, že ho pošlu dál. Prostě fakt nemám nafukovací byt a ani nemám potřebu knihy vlastnit - mě stačí je zkonzumovat, užít si je a potom už je většinou do ruky znovu nevezmu. Proto si myslím, že bude fajn, když udělá radost podruhé. Abyste věděli o co se hraje tak si klikněte sem.

Začátky mého blogu byly tristní, ale po čase jsem si myslím utvořila trochu systém a hlavně jsem se tu zabydlela.A doufám, že to bude mít i nadále vzestupnou tendenci :-)

No a protože pro mne má téměř každá kniha svou barvu a většinou tímhle pocitem svou recenzi začínám, tak bych moc ráda abyste to zkusili také. Zkuste napsat nějaký tip na knihu, která se vám poslední dobou líbila a jakou pro vás ta kniha měla barvu. Protože každá kniha má jinou - takže kolik názorů, kolik knih, kolik čtenářů, tolik různých barev a odstínů.

13. dubna ( já vás odnaučím předsudkům vůči tomuhle číslu :-) ) ve 20.00 potom autory příspěvků doma vypíšu na lístky a moje 9-letá dcera někoho z Vás vylosuje pod přísným dozorčím zrakem své matky :-).
 A nezapomeňre napsat svůj kontaktní email.

pondělí 4. dubna 2016

Ženich na zabití - Sophie Ranald

Moje první recenzní. Ale nebudu ji šetřit. Je RŮŽOVÁ. Kdo tenhle blog občas čte, tak ví, že růžové knihy nejsou pro mě. Ale tahle je jedovatě růžová - taková ta neonka. Bavila mě od začátku do konce.

Je tu Pippa a Nick. A ano - milují se. Milují se od střední školy. A je jim spolu dobře a nemají potřebu nic měnit na tom jak žijí. Jenže jednou - v opileckém poblouznění po svatbě kamarádů, Nick Pippu požádá o ruku,...

neděle 3. dubna 2016

(V)hodné tělo - Eve Ensler

Zas bez tipu, zase naslepo a trefa!
Zářivě oranžová  knížka. Je jaro a tahle kniha je jarní, i když i podzim by jí asi slušel a ta trocha sentimentu v padajícím listí,.. Ale ne, neni sentimentální. I přes osobní a osobité příběhy ze života - a co je ze života, občas sentimentální bývá - tak i přesto je ta kniha pozitivní.

sobota 2. dubna 2016

Smrtí život začíná - Gabriela (Gauri) Chrastilová

Tak nevím,..Tuhle jsem vzala v knihovně do ruky náhodou. Prostě na mě koukla z regálu a já si řekla - tak jo, potřebuju oddechovku. No, jo, dobře mám teď samé oddechovky, ale prostě to potřebuju :-) S touhle jsem to přehnala. Ani nevím jak je barevná a to se mi moc nestává...

Upíři - fajn, vtip - fajn, erotika - fajn, dva kluci a jedna holka - fajn. Ale ne takhle a všechno dohromady a ne tímhle stylem,..

pátek 1. dubna 2016

První hrob napravo - Darynda Jones

Tak jsem zabloudila do oddělení detektivek. No dobře, nezabloudila, ale už jsem chtěla trochu jiný žánr. Jenže jsem zas neodešla s krvavým románem. To bude tím jarem. Začínám být optimisticky naladěná a zádumčivost upadá někam do zapomnění. No, díky bohu asi,..

Krásně fialková kniha. Fakt. Sice detektivka, a sice smrtka co vidí duchy na každém rohu, ale když je ta smrtka prostě normální holka, tak je ta kniha luxusně fialková.

Něco málo o holce z tramvaje

Vždycky jsem četla ráda, ale až zas poslední dobou na to najdu trochu času cestou do práce a zpět. Prostě nastoupím do tramvaje a zapíchnu nos na půl hodiny do knihy nebo do čtečky.

Někdo dává knihám hvězdičky, někdo čísla - já jim začala dávat barvy. Fakt, zkuste to. Představte si knihu kterou čtete a uvidíte, že je barevná. Pro každého jinak.

Za každou návštěvu jsem ráda, každý komentář mi napoví, co jsem udělala dobře nebo špatně.