čtvrtek 3. března 2016

Dětská otrokyně - Nathalie Schwaiger, Urmila Čaudharí

Když jsem ji brala do ruky, bála jsem se, že zas bude černá,.. A nechtělo se mi do ní. Fakt potřebuju v tomhle počasí a vůbec tak při tom všem spíš něco pozitivního,.. Ale ona je pudrově růžová. Jako moje oblíbená zimní šála. Pudrově růžová a měkká.


Kniha je příběhem šestileté holčičky, kterou rodiče v Nepálu prodají do otroctví. A ona se vrátí až ve svých 17. Ztratí tak 11 let, kdy si měla hrát, být se svými rodiči a sourozenci, s kamarádkami a hlavně se učit. Od malička ví, že bez vzdělání nemá ve společnosti žádnou šanci na lepší život. Nebudu prozrazovat konec, ale jo, má to happy end.

A i proto, že její příběh skončí dobře, ale hlavně proto, jak je knižka napsaná - tak proto je pudrově růžová. Asi je lehké po všech těch příkořích a blestech a nespravedlnostech napsat šedou, černou, rudou - knihu. Ale že to bude napsané takhle jsem nečekala.

Takže nemusíte mít strach, že se v té knize utopíte. Já už se bála za vás a zbytečně.





Velká bída nutí mnohé rodiny v Nepálu, aby své dcery prodávaly jako takzvané kamalarí neboli těžce pracující ženy . Dětství a mládí pak tráví jako majetek bohatých rodin, kde musí tvrdě pracovat, jíst dostávají jen to nejnutnější, špatně se s nimi zachází a mnohé jsou dokonce zneužívány. Také Urmilu rodiče jako dítě prodali. Teprve v sedmnácti letech její utrpení skončilo. Od té doby si dala za úkol bojovat za osvobození otročících dívek. Svůj příběh vypráví bez příkras a působivě líčí, jak se z kamalarí stala nositelkou naděje pro ostatní nepálské dívky, které by jinak čekal stejný osud.

Žádné komentáře:

Něco málo o holce z tramvaje

Vždycky jsem četla ráda, ale až zas poslední dobou na to najdu trochu času cestou do práce a zpět. Prostě nastoupím do tramvaje a zapíchnu nos na půl hodiny do knihy nebo do čtečky.

Někdo dává knihám hvězdičky, někdo čísla - já jim začala dávat barvy. Fakt, zkuste to. Představte si knihu kterou čtete a uvidíte, že je barevná. Pro každého jinak.

Za každou návštěvu jsem ráda, každý komentář mi napoví, co jsem udělala dobře nebo špatně.