Něco málo o holce z tramvaje

Vždycky jsem četla ráda, ale až zas poslední dobou na to najdu trochu času cestou do práce a zpět. Prostě nastoupím do tramvaje a zapíchnu nos na půl hodiny do knihy nebo do čtečky.

Někdo dává knihám hvězdičky, někdo čísla - já jim začala dávat barvy. Fakt, zkuste to. Představte si knihu kterou čtete a uvidíte, že je barevná. Pro každého jinak.

Za každou návštěvu jsem ráda, každý komentář mi napoví, co jsem udělala dobře nebo špatně.

pondělí 28. března 2016

Relikvie mrtvých - Ariana Franklin

Přečetla jsem třetí z tetralogie. A musím trochu poopravit to, co jsem napsala u druhé knihy. Totiž to, že je asi jedno v jakém pořadí knihy přečtete. Je pravda, že každá kniha je jeden detektivní příběh. Definitivně ukončený, takže to by asi jedno být mohlo. Ale na druhou stranu, a s ohledem na to, že jsem si Adélii oblíbila, bych ráda řekla, že i její osobní příběh je poutavý a tak by byla škoda si ho neužít komplet a tak jak má být.

První byla zelená, druhá zažloutlá, třetí je šedá. Jako vychladlý popel,.. A takovou jsem i měla u čtení náladu. Jako by mi občas zaskřípal popel mezi zuby,.. brrr.. Asi to znáte, že si Vás knížka už od začátku nějak přivlastní a označí. Ohřeje Vás, nebo rozesmutní, přejede Vám po páteři nepříjemným mrazením, ... Tahle byla cítit popelem.

pátek 18. března 2016

Osobní okénko - moje POPRVÉ


Tak trochu jsem nečekala, že k tomu dojde. Myslela jsem si, že sem fakt budu jen dávat knihy, které přečtu.

ALE

Minulý týden se mi NĚCO přihodilo.

Jasně - pro spoustu blogerů je to rutina, jejich denní chleba. Ale pro mě to bylo POPRVÉ. Je super zažít v mých letech něco poprvé.



OK už nebudu napínat. Přišla mi  - SAMA OD SEBE - nabídka na recenzní výtisk. Jo, nestydím se přiznat, že jsem měla obrovskou radost. Strašně obrovskou radost. Za A jsem si myslela, že je ještě velmi brzy na to, abych na to vůbec pomyslela, a za B bych si asi ani netroufla někomu o něj napsat.
Takže touto cestou moc děkuji jedné dobré duši, která mi napsala a snad nezklamu :-)


Jaké bylo vaše poprvé?


středa 16. března 2016

Deník těhotného muže - Andrew Cullen

Hmmm,.. taková šedá, nevýrazná, dlouhá,..

Nedočetla jsem ji. Celkem dlouho jsem se přemlouvala - nevzdávej to, dej tomu šanci, ještě jednu stranu,.. Ne, fakt jsem to nezvládla.

sobota 12. března 2016

Se(x)znam - Joanna Bolouri

Nějak jsem se zasekla ve spektru žlutá až bordó. Je tady opět červená. Jako zralý třešně. Až jsem na ně dostala chuť.

Luxusně vtipná, ironická, místy smutná, dost často peprná - hmm, dostala mě.

 Myslím, že dvacetiletý holky si ji tak neužijou. A fakt mě tyhle holky neštvou, jen si tak myslím, když si vzpomenu na sebe. Prostě by asi nekterý věci nepochopily, nebo si neuměly vztáhnout si to na sebe. Nic ve zlém, ale mělo by na té knize být napsáno - doporučeno pro 30+.

sobota 5. března 2016

Jsem single a pomstím se - Tracy Bloom

Hezká, vtipná, lehce jedovatá. Krásně trávově zelená. Jarní. Uff už aby to bylo,.. Zima mi nedělá dobře.

Od začátku jsem se uculovala. Nečekala jsem nic, jen odpočinek a to jsem taky dostala. Sice jsem od paté strany - no spíš od třetí - ne, vlastně od první strany - věděla jaký bude konec, ale ani to moc nevadilo.

čtvrtek 3. března 2016

Dětská otrokyně - Nathalie Schwaiger, Urmila Čaudharí

Když jsem ji brala do ruky, bála jsem se, že zas bude černá,.. A nechtělo se mi do ní. Fakt potřebuju v tomhle počasí a vůbec tak při tom všem spíš něco pozitivního,.. Ale ona je pudrově růžová. Jako moje oblíbená zimní šála. Pudrově růžová a měkká.