neděle 21. února 2016

Sestrám by se milenci krást neměli - Sophie Ranald

Žluto-oranžová, jako čerstvý žloutek. Ale ne z velkochovu brrr- takový ten od babičky až je i bábovka víc žlutá než jindy. Neuvěřitelně pozitivní. Krásně mi prozářila šedivé zimní dny, co teď jsou. Bavila mě.
Elodi jsem si zamilovala. Byla mi strašně blízká. Chytrá, vtipná, pohodlná ( no jo no), kadeřník a manikúra? - naposledy na střední škole, doma ve starých teplákách, do práce džíny a triko, na sobě pár kilo navíc, ale kdo by to řešil. No a její sestra? Má všechno - úžasná, velikost 36 ( bože to fakt někdo má??), úspěšná, krásných mužů na úrovni kolik chce. No a teď najednou přijde s panem dokonalým- uaaa. To není spravedlivé.

No a tady musím říct, že mi ani nevadilo, že se Elodie rozhodla, že prostě jednou bude mrcha. Jojo, hodné už jsme byly. Fandila jsem jí od prvních stran. A i když na konci to dopadlo jinak než jsem čekala - a je fajn, že mě to překvapilo, a i když byl konec tak trochu růžový a některé situace a zvraty ne úplně možné, tak mám tu knihu ráda.
Vemte ji do ruky a už ji nepustíte.





Elliina mladší sestra má, zdá se, všechno. Je krásná, elegantní a randí s okouzlujícími milionáři, zatímco Ellie se spokojí s televizními večery na pohovce se starým kamarádem Benem. Když se ale jednou s Rosiiným přítelem seznámí, je to chtíč na první pohled.
I když si Ellie uvědomuje, že se řítí do průšvihu, nemůže si pomoci a udělá všechno, aby Olivera získala. Vzdá se svých zásad, neposlouchá přátele, ale koneckonců – co je špatného na tom, začít běhat, nosit jehlové podpatky, změnit účes a stát se roztomilou dívkou… vlastně stát se Rosie.
Když se ale Ellie opravdu vydá na Rosiinu cestu (dokonce v jejích botách), uvědomí si, že najít lásku by mohlo znamenat, že ztratí tu nejdůležitější věc na světě…









Žádné komentáře:

Něco málo o holce z tramvaje

Vždycky jsem četla ráda, ale až zas poslední dobou na to najdu trochu času cestou do práce a zpět. Prostě nastoupím do tramvaje a zapíchnu nos na půl hodiny do knihy nebo do čtečky.

Někdo dává knihám hvězdičky, někdo čísla - já jim začala dávat barvy. Fakt, zkuste to. Představte si knihu kterou čtete a uvidíte, že je barevná. Pro každého jinak.

Za každou návštěvu jsem ráda, každý komentář mi napoví, co jsem udělala dobře nebo špatně.